Estonsko životní a pracovní podmínky

 

Pro vyhledání volného místa použijte    EURES - Evropský portál pracovní mobility - https://eures.europa.eu/index_cs pro vyhledání klikněte zde

nebo přímo stránky Eesti Töötukassa - estonských úřadů práce - www.tootukassa.ee pro vyhledání klikněte zde

 

1. Kde hledat práci:

 

 

  • Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Estonsku, např.:

www.avalikteenistus.ee/konkursiveeb
www.cv.ee
www.cvkeskus.ee
www.cvok.ee  
www.elukutse.ee
www.kandideeri.ee
 

  • Sezónní práce:

https://www.cvkeskus.ee/hooajalised-toopakkumised

 

2. Regulovaná povolání:

 

Pokud jste se rozhodli pracovat v Estonsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Estonsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Francie. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání - Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Estonska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka.

 

 

  • Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.enic-naric.net/estonia.aspx  

 

3. Registrace k pobytu

 


Občan Evropské unie má právo pobývat v Estonsku po dobu nejvýše 3 měsíce bez registrace na základě:

 

  • platného cestovního dokladu;
  • průkazu totožnosti

 

 

4. Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

 

  • Právo na trvalé právo pobytu obvykle tvoří po dobu pěti let, kdy žil v Estonsku v rámci dočasného práva pobytu.
  • K nabytí dočasného práva pobytu musí občan EU zaregistrovat místo pobytu v místním státním orgánu nejbližším v místě bydliště nejpozději do 3 měsíců od vstupu do Estonska.

Do 1 měsíce po získání povolení k dočasnému pobytu je nutné požádat o:

  • Osobní Identifikační Číslo – Personal Identification Code / Isikukood (IK)
  • Estonský občanský průkaz (ID-kaart)

K vyplněné žádosti je nutné předložit doklad totožnosti, barevnou fotografii 40x50 mm a doklad o zaplacení správního poplatku.

 

  • Číslo IK je nutné k registraci estonského zdravotního pojištění u Eesti Haigekassa (Estonský Fond zdravotního pojištění). Estonské ID kromě identifikace umožňuje digitální podepisování dokumentů a užívání dalších elektronických služeb.

 

Jak se zaregistrovat k pobytu:

https://www2.politsei.ee/en/teenused/residence-permit/tahtajaline-elamisluba/

Ubytování můžete hledat na estonských webových stránkách zde:

https://www.kv.ee/

https://www.city24.ee/

https://www.kuldnebors.ee/

 

5. Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:

 

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

 

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC . V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

 

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC . Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.

 

Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

  1. Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
    Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
  2. Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
    Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

 

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.

 

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

 

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace:

Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz

Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz

 

 

Pokud odcházíte za prací do jiného členského státu, budete od počátku Vašeho pracovního vztahu v tomto státě rovněž podléhat tamnímu systému sociálního zabezpečení, tzn., budete tam odvádět pojistné a budete mít možnost žádat o tamní sociální dávky za stejných podmínek jako tamní občané.

 

 

Právo na zdravotní pojištění (ravikindlustus):

 

  • se vytváří prostřednictvím zaměstnání = zaměstnanec nemusí předkládat informace, aby získal zdravotní pojištění.

 

  • V souladu s právními předpisy musí všechny fyzické a právnické osoby, které nabízejí zaměstnání, zaregistrovat informace o svých zaměstnancích (počátek, pozastavení a ukončení pracovního poměru) v registru zaměstnání Estonské daňové a celní rady.

 

 

Zákon o zdravotním pojištění poskytuje pojistnou ochranu:

 

  • zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu delší než 1 měsíc nebo na dobu neurčitou.

 

  • Pojistné krytí začíná po uplynutí 14denní čekací doby vypočtené od data začátku zaměstnání zapsaného v registru práce.
  • Pojistná ochrana končí uplynutím dvou měsíců od skončení pracovního poměru.
  • Pozastavení a ukončení zaměstnání musí být zaregistrováno v registru práce do 10 dnů od pozastavení nebo ukončení zaměstnání.

Dávky v nemoci:

 

  • Pokud zaměstnanec onemocní, vystaví lékař potvrzení o pracovní neschopnosti
  • v případě nemoci nebude zaměstnanec odškodněn za první tři dny nemoci;
  • v případě nemoci vyplatí zaměstnavatel dávku od čtvrtého dne nemoci. Fond zdravotního pojištění začne vyplácet dávku od devátého dne nemoci;
  • zaměstnavatel vypočítává částku nemocenské na základě průměrné mzdy za posledních šest měsíců;
  • Fond zdravotního pojištění vypočítává dávky pro pracovní neschopnost na základě údajů o sociální dani (přijatých od Daňové a celní rady) vypočítaných nebo vyplacených pro příjemce v kalendářním roce;
  • Pojištěný má právo na nemocenské po dobu 182 po sobě jdoucích kalendářních dnů (240 po sobě jdoucích dnů v případě tuberkulózy). V případě potřeby může lékař vydat potvrzení o pracovní neschopnosti na delší dobu, ale dotyčná osoba za tuto dobu nedostane žádnou dávku.

 

Pracovní úraz:

 

  • Zaměstnanec má právo na náhradu škody způsobené jeho zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemoci (tervisekahju hüvitis);
  • Všechny pracovní úrazy a nemoci z povolání musí zaměstnavatel prošetřit a nahlásit inspektorátu práce.
  • V případě dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec dávku od zdravotního pojištění od druhého dne pracovní neschopnosti. Výše dávky je 100% referenční mzdy.

 

Více informací zde: https://www.tootukassa.ee/eng/content/subsidies-and-benefits/working-ability-allowance

Dávky v mateřství:

 

  • těhotenství a mateřská dovolená (rasedus- ja sünnituspuhkus);
  • příspěvek při narození (sunnitoetus);
  • rodičovská dovolená (lapsehoolduspuhkus);
  • rodičovský příspěvek (vanemahüvitida).

 

  • Právo na rodičovskou dovolenou může uplatnit matka nebo otec dítěte nebo skutečný pečovatel dítěte, dokud dítě nedosáhne tří let věku;
  • Rodičovská dovolená může být čerpána najednou nebo může být přerušena návratem do práce.
  • Ženy mají právo na 140 kalendářních dnů těhotenství a mateřské dovolené
  • Dávky v mateřství (sünnitushüvitis) jsou vypláceny počínaje prvním dnem osvobození od pracovních nebo služebních povinností uvedených v osvědčení o pracovní neschopnosti a ve výši 100% průměrného příjmu za kalendářní den.

Více informací zde: https://www.eesti.ee/en/life-events/birth-of-a-child/

Penze:

 

Více informací zde:

https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1108&langId=en&intPageId=4507

MISSOC

 

  • „vzájemný informační systém o sociální ochraně“, byl založen v roce 1990 za účelem podpory nepřetržité výměny informací o sociální ochraně mezi členskými státy EU. MISSOC poskytuje aktuální informace o právních předpisech o sociální ochraně, výhodách a podmínkách ve všech zúčastněných zemích. Umožňuje uživatelům najít popisné informace o konkrétní zemi a nabízí příležitost porovnat a analyzovat několik systémů sociální ochrany.

 

 

6. Daně z příjmu:

 

Pokud pracujete v Estonsku, budete podléhat zdanění příjmu v Estonsku.

 

Obecné informace:

  • V Estonsku jsou daně z vašeho hrubého platu vybírány zaměstnavatelem měsíčně. To znamená, že nemusíte provádět další platby ani podávat měsíční daňové přiznání.
  • Zaměstnancům se z hrubé mzdy strhává sociální daň ve výši 33% (20% na důchodové pojištění a 13% na zdravotní pojištění)

 

Kdy podat daňové přiznání?

  • Roční daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na začátku každého roku, aby bylo možné nahlásit příjem za předchozí rok. Lhůta pro roční přiznání k dani z příjmu fyzických osob je 31. března.
  • Pomocí zabezpečeného ID se daňový poplatník přihlásí do systému elektronického zdanění, zkontroluje data v předvyplněných formulářích, provede potřebné změny a schválí formulář prohlášení. Tento proces obvykle trvá tři až pět minut.

 

Odkaz na instituci s formuláři:

 

ON-LINE kalkulačka:


Další informace o různých daních získáte od daňové a celní rady na https://www.eesti.ee/et/
Estonsko uzavřelo dohody o zamezení dvojího zdanění se všemi členskými státy EU / EHP, Švýcarskem a mnoha dalšími zeměmi.

 

Mezinárodní zdanění

 

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/smlouvy-o-zamezeni-dvojiho-zdaneni/prehled-platnych-smluv

 

7. Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

 

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (čl. 11(3)(a) nař. 883/04; čl. 13(2)(a) nař. 1408/71).

 

Jak požádat o dávky v nezaměstnanosti?

  • Lidé pracující v Estonsku platí pojistné na pojištění v nezaměstnanosti, které platí zaměstnavatel i zaměstnanec - je sraženo 1,6% hrubé mzdy zaměstnance a 0,8% je placeno zaměstnavatelem.

 

K získání příspěvku na pracovní schopnost je třeba kontaktovat Estonský fond pojištění v nezaměstnanosti:

  1. osobně v místním oddělení
  2. přes portál http://www.tootukassa.ee
  3. zaslání podepsané žádosti v tištěné podobě poštou do Lasnamäe 2, Tallinn 11412

 

  • V žádosti musíte předložit identifikační doklad (ID) a dokumenty, které prokazují, že jste byli zaměstnáni během 12 měsíců před tím, než jste byli zaregistrováni jako nezaměstnaní.
  • Dávka v nezaměstnanosti se vyplácí až 270 dní.

 

Podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti:
 

  • z posledního zaměstnání jste byli propuštěni;
  • vaše pracovní smlouva byla ukončena během zkušební doby;
  • platnost vaší pracovní smlouvy na dobu určitou vypršela;
  • jste registrováni jako nezaměstnaní;
  • podali jste žádost o dávku v nezaměstnanosti.

 

Více informací na: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1108&langId=en&intPageId=4510

  • Pokud vám byla přiznána dávka v nezaměstnanosti, nemůžete současně požádat o příspěvek v nezaměstnanosti.

Žádost o formulář U2, převedení dávek:

 

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

 

  • Pokud jste nezaměstnaní, můžete převést svou dávku v nezaměstnanosti ze země původu a pobírat ji při hledání zaměstnání v Estonsku.

 

  1. Navštivte místní úřad práce (töötukassa);
  2. předložte formulář U2 (formulář pro převod dávek do Estonska) ze země, ze které pocházíte.

 

Více informací zde: https://www.tootukassa.ee/eng/content/services/how-apply-u2-form

Žádost o formulář U1:

 

Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Estonsku, případně potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané ve Francii pro účel české podpory v nezaměstnanosti, pak si požádejte o vystavení formuláře U1 (E301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění.

 

Formulář U1:

 

 

Do formuláře nezapomeňte uvést estonské osobní identifikační číslo – isikukood (IK) a přiložte kopii dokladu o způsobu ukončení pracovního poměru.

 

8. Pracovní podmínky:

 

Základní informace:

 

  • Pracovní smlouva se uzavírá ve dvou kopiích, z nichž jeden si uchová zaměstnanec a druhý zaměstnavatel. Pracovní smlouva se považuje za uzavřenou, když zaměstnanec začne pracovat.

 

  • Pracovní smlouvu lze zrušit během zkušební doby oznámením 15 kalendářních dnů předem, včetně posledního dne zkušební doby.

 

  • Na každý pracovní poměr se vztahuje zkušební doba po dobu 4 měsíců.

 

  • Pracovní doba: Práce na plný úvazek je 40 hodin týdně nebo 8 hodin denně během 7denního období. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou také dohodnout na částečné nebo kratší pracovní době.
  • Dovolená: Zaměstnanec má nárok na 28 kalendářních dnů roční dovolené za kalendářní rok. Délka roční dovolené je stejná pro zaměstnance na částečný i plný úvazek.
  • Minimální mzda: Za rok 2023 minimální mzda vyšplhala na 725 EUR.

Zákoník práce:

 

Řešení sporů se zaměstnavatelem:

 

  • Pokud by měl vzniknout spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mají obě strany právo obrátit se na pracovní sporový výbor nebo soud.

 

  • Před propuštěním musí zaměstnavatel: nabídnout zaměstnanci jiné zaměstnání;
  • V případě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou zaměstnavatel zaměstnavateli vyplácí odměny v mezích průměrné měsíční mzdy;
  • V případě smlouvy uzavřené na dobu určitou zaměstnavatel vyplácí zaměstnavateli mzdu jako náhradu až do doby trvání smlouvy;
  • Kromě kompenzace za propouštění vyplácené zaměstnavatelem má zaměstnanec při propouštění nárok na pojistné plnění.

 

9. Rodinné dávky:

 

Obecné informace, odkazy:
 

  • Výše rodičovských dávek se počítá zvlášť pro každého příjemce v závislosti na jejich předchozím příjmu. Tato částka závisí na výši zaplacené sociální daně přiznané k výdělečnému příjmu.
  • Rodičovský příspěvek je rovněž vyplácen, pokud jste nevydělali žádný příjem zdanitelný sociální daní.

 

Více o rodičovských i dalších rodinných příspěvcích zde:
 

 

10. Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

 

 

Velvyslanectví ČR v Estonsku - https://www.mzv.cz/tallinn

Velvyslanectví Estonska v ČR - https://prague.mfa.ee/

 

Informace k vysílání pracovníků:

 

Poslední aktualizace: 20. 2. 2024