Koordinace dávek v nezaměstnanosti

Ve kterém státě můžete nárokovat dávky v nezaměstnanosti

A. Základním pravidlem koordinace sociálního zabezpečení je, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je pojištěna ve státu, na jehož území naposledy vykonávala výdělečnou činnost. Migrující pracovníci tedy spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak dotyčný stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval(a) v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce.

Splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání/SVČ, můžete po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce požádat o převod těchto dávek do ČR. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek (formulář PD U2), kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání/SVČ.

PD U2 - zachování nároku na dávky, tzv. transfer dávek v nezaměstnanosti (článek 64 nařízení 883/2004)

a) V případě, kdy přijíždíte do ČR jako uchazeč o zaměstnání se zachovaným nárokem na dávky v nezaměstnanosti od zahraničního pracovního úřadu, zaregistrujete se na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, v jehož územním obvodu máte bydliště a předložíte přenositelný dokument U2 (PD U2) vystavený zahraničním úřadem práce. Úřad práce ČR informuje zahraniční pracovní úřad o Vaší registraci, a ten poté bude pokračovat ve výplatě dávek v nezaměstnanosti. Součinnost při hledání zaměstnání budete plnit u českého Úřadu práce, který však bude informovat zahraniční úřad práce o všech skutečnostech, které by mohly ovlivnit Váš nárok na dávky v nezaměstnanosti. Jestliže se vrátíte do původního státu před uplynutím doby, po kterou máte nárok na dávky, bude pokračovat Váš nárok na dávky podle předpisů tohoto státu. V opačném případě nárok ztrácíte. Transfer dávek v nezaměstnanosti lze povolit na 3 měsíce s možností prodloužení o maximálně další 3 měsíce.

Upozornění: Po dobu, kdy v ČR pobíráte zahraniční dávky v nezaměstnanosti, podléháte předpisům jiného členského státu, nejste zdravotně ani sociálně pojištěn(a) prostřednictvím Úřadu práce ČR. Zda, popř. do jaké míry, jste pojištěn(a), Vám sdělí příslušná zahraniční instituce. Vhodné krýt pobyt v ČR komerčním cestovním pojištěním.

b) V případě, že z ČR odjíždíte hledat práci do jiného státu EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Švýcarska, po 28 dnech evidence požádáte Úřad práce ČR, aby Vám vystavil PD U2. Do 7 dnů ode dne, kdy opustíte ČR (na tomto dni se domluvíte s ÚP a tento den bude uveden v PD U2) se musíte zaregistrovat na zahraničním pracovním úřadě a plnit povinnosti tamějšího uchazeče o zaměstnání. Zahraniční pracovní úřad neprodleně informuje Úřad práce ČR, že jste svou registrační povinnost splnil, a Úřad práce ČR poté bude pokračovat ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Maximální doba, po kterou je možno pobírat českou podporu v nezaměstnanosti a přitom si hledat práci v EU, je 6 měsíců (za předpokladu, že nepřekračuje zbývající podpůrčí dobu). V praxi se nejčastěji bude jednat o 4 měsíce.

Bydliště (centrum zájmu), jeho dokládání a posuzování (článek 11 nařízení 987/2009)

B. Bydlištěm se ve smyslu nařízení rozumí centrum zájmu, které se nemusí vždy shodovat s trvalým či přechodným pobytem. Pokud jste naposledy pracoval(a) v jiném členském státě, ale zaevidujete se na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR a požádáte o podporu v nezaměstnanosti, bude Úřad práce ČR zjišťovat, zda jste si zachoval(a) po dobu poslední výdělečné činnosti v zahraničí bydliště (centrum zájmu) v ČR.

Při posuzování bydliště je potřeba přihlédnout ke kritériím vyplývajícím z judikatury Soudního dvora EU (které byly převzaty také do článku 11 nařízení 987/2009) a rozhodnutí Správní komise č. U2 ze dne 12. června 2009. Je tedy nutné vzít v úvahu:

• délku a nepřetržitost Vaší přítomnosti na území dotčených členských států (lze doložit např. kopiemi letenek/jízdenek, apod.)
• stabilitu a povahu Vaší výdělečné činnosti v jiném členském státě (lze doložit např. pracovní smlouvou, apod.)
• rodinnou situaci a rodinné vazby
• situaci ohledně bydlení (lze doložit např. nájemní smlouvou, apod.)
• vykonávání jakýchkoli nevýdělečných činností
• daňovou rezidenci

Bydliště můžete prokázat přenositelným dokumentem S1 nebo formulářem E106, který vystavuje instituce zdravotního pojištění ve státě zaměstnání/SVČ za účelem zachování nároku na zdravotní péči ve státě bydliště - tzv. Žlutý průkaz pojištěnce EU trvale bydlícího v ČR.

Výšeuvedené informace získá Úřad práce ČR z Dotazníku pro určení státu bydliště, který je předložen k vyplnění žadateli o dávky v nezaměstnanosti, který naposledy pracoval v jiném členském státě EU. Na základě informací, které v dotazníku uvedete, pak Úřadu práce ČR bude posuzovat, zda bylo/nebylo zachováno bydliště/centrum zájmu v ČR během Vašeho pobytu v jiném členském státě. Dotazník se obvykle nepředkládá pouze osobám, které v zahraničí pracovaly méně než rok. Nelze tedy automaticky počítat s tím, že Vám po návratu z jiného členského státu bude v ČR přiznána dávka v nezaměstnanosti.

Přeshraniční pracovníci (článek 65 nařízení 883/04)

C. Výjimku z pravidla nárokování dávek v nezaměstnanosti ve státě poslední výdělečné činnosti tvoří tzv. přeshraniční pracovníci, kteří mohou nárokovat dávky v nezaměstnanosti ve státě bydliště. Přeshraničními pracovníky jsou osoby, které pracují v jiné zemi, než ve které bydlí. Ve státě původu si zachovali bydliště, neboli centrum zájmu a na omezenou dobu se přesunuli za zaměstnáním do jiného státu.

Specifickou kategorií přeshraničních pracovníků jsou příhraniční pracovníci (tzv. PENDLEŘI), kteří z jednoho státu pravidelně dojíždějí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Pendleři mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě bydliště.

Sčítání dob pojištění (článek 61 nařízení 883/2004)

Doby pojištění získané výdělečnou činností v jiných členských státech lze sčítat v případě, že:

• jste vykonával(a) poslední výdělečnou činnost v ČR
• byl(a) jste přeshraničním pracovníkem – zachoval(a) jste si bydliště v ČR během výkonu výdělečné činnosti v jiném členském státě

Zahraniční doby pojištění budou zohledněny v případě, že budou doložené přenositelným dokumentem U1 nebo formulářem E 301. Jestliže zahraniční úřad práce potvrdil dobu nepojištěného zaměstnání nebo nepojištěné samostatně výdělečné činnosti, Úřad práce takovou dobu zohlední jako dobu pojištěnou pouze v případě, že jste se v zahraničí nemohl(a) pojistit pro případ nezaměstnanosti a podle českých právních předpisů by se jednalo o dobu pojištěnou.

Splníte-li podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, bude Vám podpora v nezaměstnanosti vypočtena z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil(a) poslední zaměstnání sám/sama nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v ČR činí 0,58násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku (24 608 Kč měsíčně pro rok 2024), v případě podpory při rekvalifikaci její 0,65násobek (27 578 Kč pro rok 2024).