Litva

Litva životní a pracovní podmínky

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Litvě od 1. 5. 2004 pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání litevských občanů.

1. Kde hledat práci:

Pro vyhledání volného místa můžete využít:

EURES - Evropský portál pracovní mobility – EURES (europa.eu)

Vyhledávač míst - EURES - Najít pracovní místo - Evropská komise (europa.eu)

portál litevského úřadu práce – Užimtumo tarnyba - www.uzt.lt

Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Litvě, např.:

www.cv.lt

www.cvonline.lt

www.cvmarket.lt

www.workinlithuania.lt

www.lovejob.lt

Tisk: Většina litevských novin otiskuje i nabídku a poptávku volných pracovních míst.

Agentury práce (įdarbinimo agentūrų):

Alliance for recruitment

Životopis:

Většina velkých litevských firem si vede svou vlastní databázi životopisů, takže je možné zaslat životopis přímo jim.

Vytvořit životopis a motivační dopis můžete např. zde

V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře U2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Žadatel musí na českém úřadu práce požádat o vystavení formuláře U2. Na základě tohoto formuláře se během 8 dní od data odjezdu z ČR (data budou upřesněna přímo na formuláři) zaregistruje na příslušném úřadu práce v Litvě a zajistí si tak pobírání exportovaných českých dávek v nezaměstnanosti.

Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.

2. Regulovaná povolání:

Pokud jste se rozhodli pracovat v Litvě, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Litvě regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Litvy. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání - pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Litvy stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Seznam regulovaných profesí (Reglamentuojamos profesijos) v Litvě zde.

Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Informace o procesu a uznávacích orgánech v Litvě jsou dostupné zde: www.skvc.lt/default/en/60/recognition_lithuania

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz. www.enic-naric.net/.

3. Registrace k pobytu

Český občan s platným pasem anebo občanským průkazem může na litevském území legálně pobývat bez povolení k pobytu po dobu 3 měsíců. Pokud si budete v Litvě hledat práci, můžete zde pobývat další 3 měsíce bez povolení. Před překročením této doby je třeba zažádat o povolení k pobytu.

Více informací na: Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky a Migrační odbor Ministerstva vnitra Litevské republiky.

4. Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

Pokud budete v Litvě pobývat déle než 3 měsíce, zažádejte si o povolení k pobytu. Cizincům, kteří chtějí na území Litvy žít, se vydává povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu. Občané EU mohou získat povolení k přechodnému pobytu v případě, že mají v úmyslu pracovat v Litevské republice na základě pracovní smlouvy, vykonávat průmyslovou nebo obchodní činnost, poskytovat nebo získávat služby, žít s dostatečným příjmem nebo získat vzdělání. Dlouhodobě může český občan pobývat na území Litvy na základě platného pasu nebo občanského průkazu v případě, že nepředstavuje přítěž sociálnímu systému.

O povolení k pobytu si v případě zájmu může český občan zažádat prostřednictvím litevského migračního informačního systému (MIGRIS) na Migračním odboru Ministerstva vnitra. Migrační odbor by měl o povolení k pobytu rozhodnout do 1 měsíce. Přechodné povolení k pobytu se vydává až na dobu 5 let s výjimkou studentů, kterým se povolení vydává na dobu jednoho roku. Trvalý pobyt se vydává občanům EU, kteří v Litevské republice legálně pobývají déle než 5 let, mají bydliště na území Litevské republiky nebo mají dostatečný legální příjem. K žádosti o povolení k pobytu je třeba předložit platný cestovní doklad, dokument osvědčující základ žádosti (např. pracovní smlouva; potvrzení zaměstnavatele, který vás vysílá do Litevské republiky; doklad, že jste vlastníkem společnosti registrované v Litvě nebo živnostenského listu registrovaného v Litvě; případně další dokumenty opravňující Vás pobývat v Litvě). Je nutné doložit originální dokumenty, biometrické údaje a vyplněnou žádost. Za vydání povolení k pobytu se platí poplatek.

Podrobné informace naleznete na stránkách Migračního odboru Ministerstva vnitra Litevské republiky: www.migracija.lt

5. Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Do působnosti litevského ministerstva sociálního zabezpečení a práce (Socialinės apsaugos ir darbo ministerija) spadá Rada státního fondu sociálního zabezpečení – Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba (Sodra) zodpovědná za pojistné systémy v oblasti důchodů, nemocí, mateřských dávek, pracovních úrazů a nemocí z povolání a litevské služby zaměstnanosti – Užimtumo tarnyba. Systém zdravotní péče spadá do kompetence litevského Ministerstva zdravotnictví (Sveikatos apsaugos ministerija), v jehož působnosti je také Národní fond zdravotního pojištění (Valstybinė ligonių kasa).

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC. Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.

Souběh zaměstnání:

Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace:

Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz

Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz

Povinné zdravotní pojištění v Litvě:

Povinné zdravotní pojištění (Privalomasis sveikatos draudimas neboli PSD) umožňuje bezplatný přístup k většině zdravotních služeb a spravuje ho Národní fond zdravotního pojištění (Valstybinė ligonių kasa neboli VLK). Pokud osoba není zdravotně pojištěna, musí si tyto služby hradit sama. Zaměstnancům je povinné zdravotní pojištění strháváno z platu. Povinné zdravotní pojištění musí platit:

občané Litvy a cizinci s trvalým pobytem na území Litevské republiky

cizinci, kteří na území Litvy mají přechodný pobyt a jsou legálně zaměstnaní na základě pracovní smlouvy a jeho nezletilí rodinní příslušníci

cizinci, kterým byla na území Litvy udělena doplňková ochrana podle právních předpisů EU o koordinaci sociálního zabezpečení

Dále jsou pojištěni:

zaměstnanci; nezletilí; důchodci; zdravotně postižení; nezaměstnaní, kteří jsou registrováni na úřadu práce Litevské republiky; rodiče na mateřské, otcovské, rodičovské dovolené; žáci a studenti

Úplný seznam státem pojištěných osob naleznete zde.

Ti, kteří se rozhodnou přijet za lékařskou péčí do Litvy, by se měli nejprve seznámit s postupem pro náhradu nákladů na zdravotní péči v zemi, kde jsou pojištěni a zjistit, zda je vyžadováno předchozí povolení. Tyto informace poskytuje národní kontaktní místo pro přeshraniční zdravotní péči zde.

Pro cestování v rámci zemí EU si požádejte o litevský Evropský průkaz zdravotního pojištění, který Vás opravňuje čerpat nezbytnou lékařskou péči jako rezidenti jednotlivých států EU. Více informací zde.

Sociální pojištění:

Sociální systém Litvy je založen na principu průběžného penzijního systému (pay-as-you-go). Příspěvky zaměstnavatele a zaměstnance se počítají jako procento z platu placeného zaměstnanci.
Osoby zaměstnané na základě pracovních smluv jsou kryty ze státního povinného sociálního pojištění. Mzdy a platy se obvykle vyplácejí na bankovní účet zaměstnance. Výplatní pásky nejsou povinné. Bližší informace naleznete zde.

Příspěvky na sociální zabezpečení:

Hlavním cílem státního systému sociálního zabezpečení je zaručit příjem pojištěným, pokud nejsou schopni pracovat z důvodu nemoci, mateřství, věku, zdravotního postižení nebo z jiných důvodů. Tyto daně platí jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Stručně řečeno, příspěvky na sociální zabezpečení jsou 19,50%, a 3% na penzijní příspěvky z hrubé mzdy. Příspěvky na sociální zabezpečení musí platit i osoby samostatně výdělečně činné, sportovci, umělci a další. Více informací zde.

Systém pojištění a sociální ochrany pro zaměstnance v Litvě zahrnuje:

Dávky v nemoci, dávky v mateřství, otcovské dávky, dávky v invaliditě, pozůstalostní dávky

Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Starobní důchod

Rodinné dávky

Dávky v nezaměstnanosti nebo při nízkých příjmech

Detailní informace, podmínky vzniku nároku a odkazy na příslušné instituce naleznete na webu www.renkuosilietuva.lt

Související odkazy:

Ministerstvo práce a sociálních věcí Litevské republiky (Lietuvos Respublikos socialinės apsaugos ir darbo ministerija)

Úřad práce Litevské republiky (Užimtumo tarnyba)

Národní fond zdravotního pojitění při Ministerstvu zdravotnictví (Valstybinė ligonių kasa prie Sveikatos apsaugos ministerijos)

Ministerstvo zdravotnictví Litevské republiky (Lietuvos Respublikos sveikatos apsaugos ministerija)

Rada státního fondu sociálního zabezpečení při Ministerstvu práce a sociálních věcí (Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba prie Socialinės apsaugos ir darbo ministerijos)

Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:

www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1119&langId=cs

6. Daň z příjmu fyzických osob:

Pokud pracujete v Litvě, budete podléhat zdanění příjmu, který získáte výdělečnou činností na území Litvy, v Litvě.

V roce 2019 došlo v Litvě k důležitým změnám v daňovém systému. Od 1.1.2022 jsou u zaměstnanců uplatňovány tyto daně:

Státní sociální pojištění (Sodra taxes): 19,5%

Daň z příjmu fyzických osob: 20% nebo 32% (podle výše platu), 15%, 5% a 0%

Penze Tier II: 2% (dobrovolné)

Daň z příjmu fyzických osob:

U zaměstnanců je daň z příjmu fyzických osob (gyventojų pajamų mokestis neboli GPM) odečtena z platu (provádí ji zaměstnavatel). Rovněž musí být daň z příjmu zaplacena za jiné příjmy, které nesouvisí s prací (např. daň z prodeje nemovitostí atd.). Litva ukládá paušální sazbu ve výši 20%. 15% daň se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné. Nerezidenti jsou zdaňováni stejnou sazbou jako rezidenti (za příjem získaný v Litvě). Více informací zde.

Daň z příjmu právnických osob:

V Litvě je sazba daně z příjmu právnických osob vybíraná od společností. Její výše je založena na čistých příjmech, které společnosti získá při výkonu své obchodní činnosti, obvykle během jednoho obchodního roku. Hlavní sazba CIT je 15%, pro malé podniky platí nižší sazby. Více informací zde.

Daň z přidané hodnoty (DPH):

Standartní sazba DPH v Litvě (Pridėtinės vertės mokestis) je 21%. Snížené sazby DPH jsou pak ve výši 5% nebo 9%. Více informací zde.

Mezinárodní zdanění

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Mezi Českou republikou a Litvou platí od 8.8.1995 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

7. Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).

Registrace na Užimtumo tarnyba:

Registrovat se na Užimtumo tarnyba můžete osobně nebo elektronicky na adrese www.uzt.lt. Při registraci po Vás bude požadován zejména:

platný doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas);

doklad osvědčující vzdělání, kvalifikaci (je vyžadován úřední překlad do litevštiny);

přenositelný dokument U2 (v případě, že budete uplatňovat podporu v nezaměstnanosti z jiného státu EU).

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře U2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Státní fond sociálního zabezpečení (Sodra). Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Litvy do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců.

Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Litvě, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Litvě.

V Litvě vystavuje formulář U1 Státní fond sociálního zabezpečení (Sodra) – doplňující informace a žádost o formulář U1 je ke stažení zde: www.sodra.lt/en/benefits/i-would-like-to-claim-an-unemployment-benefit

Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Litvě pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.

8. Pracovní podmínky:

Informace týkající se pracovních podmínek v Litvě můžete nalézt zde.

Základní informace:

V Litvě je možné vykonávat pracovní činnost u děti od 14 let (s omezením, pouze lehkou práci), plně pak od 18 let

Pracovní doba by neměla přesáhnout 8 hodin denně. Celková týdenní pracovní doba by neměla překročit 40 hodin. Pracovní doba za sedm dní by neměla přesáhnout 48 hodin včetně přesčasů.

Výplatní pásky nejsou povinné

Mzda se vyplácí dvakrát za měsíc, a to nejčastěji na bankovní účet. Po písemné dohodě je to možné i jedenkrát za měsíc.

Základní minimální hodinová hrubá mzda je 5,65 EUR. Minimální měsíční hrubá mzda je 924 EUR (např. Minimum wage - Lithuania - WageIndicator.org, k 1.1.2024).

Minimální mzdy, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, i další pracovní podmínky jsou upraveny v pracovně-právní legislativě a v kolektivních smlouvách.

Pracovní poměr musí být sjednán na základě pracovní smlouvy. Psaná pracovní smlouva by měla obsahovat: údaje o zaměstnavateli a pracovišti, náplň práce, pracovní požadavky a další povinnosti, platové podmínky

Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Státní inspektorát práce (Valstybinė darbo inspekcija) - www.vdi.lt/Forms/Tema.aspx?Tema_ID=50

Stížnosti na porušování základních práv a svobod můžete také uplatňovat v Kanceláři veřejného ochránce práv (Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba). Stížnosti se podávají písemně – www.lygybe.lt/lt

9. Dávky v mateřství a rodičovství:

Obecný přehled o dávkách a podporách určených rodinám s dětmi můžete nalézt na portále evropské komise: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1119&langId=lt nebo na stránkách Státního fondu sociálního zabezpečení (Sodra): www.sodra.lt/en/benefits/information-for-residents/i-want-to-receive-a-maternity-paternity-or-child-maintenance-benefit

Mateřská dovolená a peněžité dávky v mateřství, otcovské dávky:

Nárok na mateřské a další dávky mají osoby, které přispívaly do systému sociálního zabezpečení 12 měsíců v posledních 24 měsících.

Mateřské dávky:

Dávky v mateřství se vyplácejí 70 dní před porodem a jsou vypláceny až do 56. dne po narození dítěte (celkem tedy 126 dní). V případně porodních komplikací nebo narození vícerčat se nárok prodlužuje o dalších 14 dní.

Výše dávky se rovná 78,58 % výdělku. Minimální měsíční dávka v mateřství nesmí být nižší než 242 EUR (výpočet na základě šesti základních dávek sociálního pojištění platných v posledním čtvrtletí před vznikem nároku na mateřskou).

Dohodněte se se svým lékařem, kdy můžete jít na mateřskou dovolenou, a stanovte přesné datum. Lékař vydá elektronické potvrzení o mateřské dovolené, které bude zahrnovat těhotenství a porod. Může být vydán nejdříve po 30 týdnech těhotenství. Poté vystavení informujte svého zaměstnavatele, aby mohl připravit potřebné doklady týkající se vaší dovolené a předložit společnosti Sodra oznámení o poskytnutí dávky (mateřský příspěvek). Podejte žádost místní kanceláři Sodra (online, poštou nebo osobní návštěvou místní kanceláře).

Více informací zde.

Otcovské dávky:

Otec dítěte má nárok na 30denní dovolenou po narození dítěte s možností volby, kdy chce dávku pobírat. Zaměstnavatel poskytuje otcovskou dovolenou kdykoli do doby, než dítě dosáhne věku jednoho roku.

Výše dávky se rovná 77,58% výdělku. Požádejte svého zaměstnavatele o otcovskou dávku. Po schválení vaší žádosti odešlete žádost místní kanceláři Sodra. Může tak učinit osobně, poštou nebo elektronicky.

Více informací zde.

Nárok na dávky v mateřství/otcovství a péči o dítě mají všechny osoby, které mají v posledních 24 měsících alespoň 12 měsíců záznam v evidenci sociálního pojištění v mateřství. Poslední zaměstnání této osoby musí být v Litvě.

Každý z rodičů bude moci čerpat dvouměsíční nepřenosnou placenou (rodičovskou) dovolenou. Zbývající část dovolené na péči o dítě (rodičovské) si mohou rodiče rozdělit podle potřeb rodiny. Nepřenosnou část dovolené na péči o dítě lze čerpat buď najednou, nebo po částech, nemohou ji však čerpat oba rodiče současně.

Rodičovská dovolená začíná po skončení mateřské dovolené, trvá do doby, než dítě dosáhne jednoho roku, a je vyplácena ve výši 77,58 % platu zaměstnance. Rodičovskou dovolenou lze také prodloužit až do doby, kdy dítě dosáhne dvou let věku, a to s platovou sazbou 54,31 % za první rok a 31,03 % za druhý rok. Třetí rok je neplacené volno.

Přídavek na dítě:

Od 1.1.2024 činí výše přídavku na dítě 96,25 EUR měsíčně až do 18 let věku dítěte. V případě studia lze pobírání dávky prodloužit až do 23 let.

Lze žádat také o dodatečnou dávku, pokud průměrný měsíční příjem na člena rodiny nepřesáhne 352 EUR. Dávka je v takovém případě navýšena o dalších 56,65 EUR. Stejně jako rodiny, které vychovávají více než 3 děti. Příspěvek lze čerpat i na dítě se zdravotním postižením.

Žádost je možné podat osobně nebo elektronicky. O dávku stačí zažádat pouze jednou a následně bude vyplácena po celou dobu nároku.

Více informací zde.

10. Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

Velvyslanectví ČR v Litvě: www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/kontaktni_cesky_urad/index.html

Velvyslanectví Litvy v ČR:

www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/kontaktni_cizi_urad/-mzv-publish-cz-o_ministerstvu-adresar_diplomatickych_misi-cizi_urady_pro_cr-litva_velvyslanectvi_litevske_republiky.html

Informace k vysílání pracovníků:

Enterprise Europe Network - www.crr.cz/cs/podpora-podnikani/publikace-prirucky/

Více o Litvě:

www.lietuva.lt/en/

www.businessinfo.cz/navody/litva-souhrnna-teritorialni-informace/

Tiskové agentury: