Životní a existenční minimum

Definice životního a existenčního minima

• Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

• Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Právní úprava

• Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavní využití

• Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.
• Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného).
• V zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše.
• V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou částky životního minima jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech.
• Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

• Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
• Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima v Kč za měsíc

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsíc

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

Společně posuzované osoby

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
• manželé nebo registrovaní partneři,
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
• jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
• stipendií,
• odměn za darování krve,
• daňového bonusu,
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob), u dávek pomoci v hmotné nouzi
• části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
• příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
• příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

• Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
• Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
• Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.
• Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.