Povodně - pomoc zaměstnavatelům

O příspěvek může požádat zaměstnavatel, který odměňuje své zaměstnance mzdou, a který má sídlo nebo provozovnu v některém z krajů zasažených povodněmi a kteří byli přímo nebo nepřímo touto povodní zasaženi.

Přímým zasažením povodní je myšlena situace, kdy zaměstnavatel nemohl v souvislosti s povodněmi svým zaměstnancům přidělit práci z důvodu vzniku takovéto živelné události, čímž vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) Zákoníku práce. Jedná se zpravidla o takovou situaci, kdy bylo pracoviště zaměstnavatele přímo vytopeno.

Nepřímým zasažením povodní je situace, kdy zaměstnavatel musel přerušit práci z jiných důvodů přímo souvisejících s povodní, zejména se jedná o situaci, kdy nebylo možné konat práci v důsledku výpadku elektrického proudu, přerušení dodávek plynu nebo vody. Rovněž se jedná o situaci, kdy bylo nutné přerušit provoz z důvodu výpadku vstupních dodávek jiných surovin nebo polotovarů. K tomuto zpravidla mohlo dojít v důsledku přerušení komunikací a zejména v důsledku zatopení dodavatele. V tomto případě je příslušnou překážkou v práci překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. a) Zákoníku práce.

Vyloučeni jsou zaměstnavatelé platové sféry, tj. zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 Zákoníku práce.

Podmínkou poskytnutí příspěvku je dále bezdlužnost vůči veřejným rozpočtům (sociální a zdravotní pojištění, daně, apod.)

Prvně je nutné uvést, že zásadní je komunikace s Úřadem práce. Situace, ke kterým mohlo v důsledku povodní dojít jsou nestandardní a různorodé. Obecně ale platí následující:

V případě přímého zasažení provozovny zaměstnavatele, tj. v případě vzniku překážky v práci podle § 207 písm. b) Zákoníku práce, bude zaměstnavatel Úřadu práce dokládat buď doklady prokazující nahlášení pojistné události své pojišťovně anebo potvrzením od místní samosprávy (obce). Je však možné prokázat přímé zasažení provozovny i jiným způsobem, např. prohlášením či potvrzením složek IZS, případně může Úřad práce provést terénní šetření či situaci ověřit jiným způsobem.

V případě nepřímého zasažení provozu povodněmi, tj. v případech kdy nebylo nebo není možné vykonávat práci z důvodu výpadku na vstupech nebo v důsledku přerušení dodávek, doloží zaměstnavatel příčinnou souvislost mezi vznikem překážky v práci podle § 207 písm. a) a povodní následovně:

• Potvrzením nebo vyjádřením distributora nebo dodavatele energií nebo vody o přerušení dodávek
• • Obchodními smlouvami, objednávkami, fakturami či jinými obdobnými doklady od svého dodavatele, který byl sám zasažen povodní a z nichž bude patrné, že k došlo k přerušení sjednané dodávky. Zároveň je nutné prokázat, že dodavatel byl přímo zasažen povodní, a to obdobným způsobem jako v případě, kdy by byl povodní přímo zasažen sám zaměstnavatel. V případě, že dodavatel sám žádá z důvodu přímého zasažení povodní o poskytnutí příspěvku z programu Povodeň 2024 ověří si tyto skutečnosti primárně sám Úřad práce.

Zaměstnavatel není povinen uvedené doklady předložit se žádostí o poskytnutí příspěvku ani před uzavřením dohody o poskytnutí příspěvku. Proces je nastaven tak, že příspěvek bude poskytnut až po doložení těchto dokladů.

Nejzazším datem pro doložení dokladů je 6. prosinec 2024. Pokud do tohoto data nebudou předloženy příspěvek nebude poskytnut.

Příspěvek je poskytován za účelem částečné kompenzace mzdových nákladů, které zaměstnavateli vzniknou z titulu povinnosti vyplatit zaměstnancům náhrady mezd za dobu trvání příslušných překážek v práci.

Mzdovým nákladem je tedy náhrada mzdy náležející zaměstnanci podle § 207 písm. a) nebo § 207 písm. b) Zákoníku práce a z ní odvedené zdravotní a sociální pojištění. Jiné mzdové náklady nejsou uznatelné. Příspěvek tedy nelze poskytnout na jiné náhrady mezd (náležející zaměstnanci např. podle § 209 nebo 208 Zákoníku práce) ani na mzdu, včetně mzdy náležející zaměstnanci za dobu převedení na jinou práci. Nelze tedy nárokovat poskytnutí příspěvku za tu dobu, kdy zaměstnanci likvidovali na pracovišti následky povodní, uklízeli pracoviště apod., ani za dobu, kdy se zaměstnanci nemohli do práce dostavit z důvodu vzniku překážek v práci na jejich straně (např. přerušení komunikací či likvidace škoda na vlastním majetku).

Příspěvek se poskytuje pouze za dobu trvání příslušných překážek v práci, tj. překážek v práci podle § 207 písm. a) nebo § 207 písm. b) Zákoníku práce, které vznikly v období od 13. září 2024 do 31. října 2024, přičemž však platí, že příspěvek se neposkytuje na překážky v práci trvající po dobu prvních 5 kalendářních dnů ode dne vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně zaměstnavatele

Jestliže tedy k zaplavení provozovny došlo již 13. září a některý ze zaměstnanců této provozovny nemohl konat práci v přímém důsledku povodně již tento den, pak prvním dnem, od nějž je možné nárokovat poskytnutí příspěvku je 18. září. Toto datum je rozhodné pro celou provozovnu, bez ohledu na to, že u většiny zaměstnanců vznikla příslušná překážka v práci např. až v pondělí 16. září.

Nikoliv. Příslušné překážky v práci mohou být kombinovány s výkonem práce, příspěvek se však poskytuje pouze za dobu trvání příslušných překážek v práci. To znamená, je možné jeden týden zaměstnance zařadit na překážku v práci a druhý týden je převést na jinou práci (např. likvidaci škod) a opačně bez ztráty možnosti získat příspěvek. Výkon práce a překážek je možné kombinovat i v jednom dni, v návaznosti na reálnou situaci na pracovišti, stále však platí, že příspěvek bude poskytnut výhradně za dobu trvání překážky v práci.

Je proto zásadní, aby pro případ kontroly byly zaměstnavatelé schopni doložit záznamem docházky, rozvrhem směn a doklady o vyplacených mzdových nárocích zaměstnanců rozložení práce a překážek v práci a vyplacení náhrady mzdy, k níž se poskytnutí příspěvku váže.